Veškeré internetové second handy, výměny, konkrétně například servery votocvohoz a aukro jsou vážně perfektní nápad. Člověk se změří, a nakoupí oblečení z druhé ruky za pár korun v pohodě a v klidu domova. Ale pod jednou podmínkou, POUZE POKUD MÁ PEVNÉ NERVY.
Na aukro se naštěstí tyto nešvary téměř nevyskytují (zato se tam člověk musí prodírat hromadou vietnamské/čínské/korejské kvality).
Ale na votocvohoz je téměř pravidlem, že v kotníkových botech budou každé páté boty žabky, každé sedmé kozačky a na každé stránce s obuví někdo vloží dvě trička. Opravdu jsem nikdy nepochopila proč. Prodávám tričko, napíšu že to je obuv. Proč? Kdo ví.
Tohle všechno moje nervy zvládnou. Dokážu ignorovat 30% těch věcí, které vůbec nechci vidět. A najdu si boty.
Proč by to někdo myl, stejně se toho chce zbavit. Tržní hodnota bot po umytí stoupne minimálně o 100 kč, odhaduju.
Opravdu nechápu soudnost lidí, kteří prodávají boty, které jsou dobré sotva na dotahání na zahradu.
Kdo by si tohle koupil?Nemáte někdo nějakej nápad? Ani zkušenému ševci se to přece nevyplatí. Tohle patří rovnou do popelnice.
Tyhle boty jsou ještě ke všemu podle popisku odlepené.
Tyhle dětské botičky z mimibazaru mi přijdou teda ještě ok. Sice je vidět, že už v nich někdo pár kilometrů ušel, ale na dotahání dobrý. Kdyby ovšem nebyly nestoudně popsané jako "téměř jako nové". Téměř jako nové si vážně představuju jinak.
Ty boty vlevo patří taky do popelnice.
Možná jsem člověk moc jednoduchý a laický. Vždycky jsem si myslela, že tohle je prostě starý, neforemný vytahaný triko. Ale popisek mi osvětlil realitu. Tohle tílko je "oversize".
Nemám nic proti tomu kupovat věci nošené, použité a tak podobně. Ale stejně jako všechno v babiččině skříni není vintage, tak všechno obnošené oblečení není nutně jako nové.
Roztrhejte to na hadry. Vyhoďte to do popelnice nebo v tom běžte posekat zahradu. Ale prodávat tohle je urážka kupujících.
